Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc podal kárnou žalobu na soudní exekutorku Zuzanu Grosamovou, která vede Exekutorský úřad Praha 6. Vytýká jí, že u desítek exekučních řízení nepodnikla zákonné kroky vedoucí k jejich zastavení. Podle ministerstva tím nechránila práva dlužníků a zároveň zvýhodnila věřitele.
Tejc navrhuje, aby kárný senát uložil exekutorce pokutu 400 000 korun. Věcí se měl zabývat kárný senát pražského vrchního soudu 12. srpna. Žalobu podal ministr podle svého úřadu v březnu. Grosamová s obviněním nesouhlasí a tvrdí, že postupovala odpovědně, v dobré víře a s ohledem na práva všech účastníků řízení.
Výzvy k úhradě zálohy
Jádrem sporu je postup po účinnosti nové právní úpravy, která se týkala zastavování takzvaných bagatelních exekucí. Jde o drobná exekuční řízení, u nichž zákon stanovil podmínky pro jejich ukončení. Ministerstvo exekutorce vytýká, že věřitelům neposlala výzvy ke složení 500 korun na náklady exekuce.
Pokud by věřitelé požadovanou zálohu ve stanovené lhůtě nesložili, vedlo by to podle ministerstva k zastavení příslušného exekučního řízení. Právě neodeslání těchto výzev považuje resort za porušení povinností soudní exekutorky. Tejc v žalobě uvádí, že Grosamová měla u desítek případů se zastavením exekucí prodlévat až do loňského května.
Platby před účinností novely
Ministerstvo zároveň upozorňuje na okolnosti, které podle něj mohly souviset se snahou obejít nová pravidla. U řady exekucí vedených Grosamovou měly neznámé osoby na konci roku 2021 zasílat k úhradě částky od 50 do 200 korun. Platby měly podle úřadu zabránit pozdějšímu zastavení exekucí po účinnosti nové úpravy, která platila od ledna 2022.
Kárná žaloba vychází z názoru, že tyto úhrady neměly bránit uplatnění zákonného postupu. Ministerstvo proto posuzuje jednání exekutorky jako postup, který nebyl nezávislý, nestranný, spravedlivý a svědomitý. Zároveň tvrdí, že důsledkem byla nedostatečná ochrana dlužníků, zatímco věřitelé získali výhodnější postavení.
Exekutorka odmítá pochybení
Úřad Zuzany Grosamové žalobu odmítá. Podle vyjádření exekutorky jde především o odlišný právní názor na výklad platné legislativy. Grosamová své stanovisko podrobně uplatnila v kárném řízení a očekává, že soud všechny rozhodné okolnosti posoudí nestranně.
Exekutorka současně uvádí, že při svém postupu respektovala práva povinných i oprávněných. Z jejího vyjádření vyplývá, že považuje svůj postup za odpovědný a vedený v dobré víře. O tom, zda její jednání představovalo kárné provinění, měl rozhodnout příslušný kárný senát.
Další žaloba na exekutora
Na stejném jednání měl senát projednávat také kárnou žalobu na exekutora Davida Vybírala. Jako žalobce je v řízení uveden rovněž ministr Tejc, žalobu však podala ještě jeho předchůdkyně Eva Decroix. Ministerstvo Vybíralovi vytýká, že při exekuci neoprávněně získal osobní finanční prospěch přesahující 32 milionů korun.
Vybíral s tvrzením ministerstva nesouhlasí. Hájí se tím, že smluvní svoboda mu umožňovala uzavřít s dlužníkem dohodu, z níž finanční plnění vyplývalo. Podrobnosti o rozhodnutí v této věci nejsou v popsaném případu uvedeny.
Ministr prosazuje odpovědnost v justici
Tejc během svého funkčního období podal dvě kárné žaloby. Kromě žaloby na Grosamovou směřovala jedna také proti soudkyni, která svěřila dítě do péče biologických rodičů. Tříletá dívka později zemřela násilnou smrtí; podle policie se k činu přiznal její otec.
Ministr dlouhodobě zastává názor, že soudci, soudní znalci i další představitelé justice musí nést odpovědnost za své chyby. Podle něj se tato odpovědnost týká také pochybení, která mohou mít závažné následky pro účastníky řízení. Kárné řízení proti Grosamové má nyní posoudit, zda její postup při drobných exekucích překročil meze přípustného právního názoru, nebo zda šlo o porušení profesních povinností.
