Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) zvažuje změnu věkové hranice trestní odpovědnosti. U násilných trestných činů by podle návrhu mohla klesnout z nynějších 15 let na 13 let. U ostatních trestných činů by zůstala zachována současná hranice. Tejc návrh popsal jako systém, který by se v některých ohledech podobal úpravě platné v Polsku.
Ministr připustil, že Česká republika by se tak stala první zemí mezi svými sousedy, která by podobné rozlišení zavedla. V příspěvku na sociální síti X uvedl, že samotné prvenství mezi okolními státy neznamená, že je změna nesprávná. Podle něj by rozhodující mělo být, zda úprava přispěje k lepší ochraně společnosti.
Návrh rozlišuje závažnost skutků
Podle zvažovaného modelu by se hranice 13 let týkala násilné kriminality. Pro ostatní trestné činy by nadále platila hranice 15 let, která v Česku platí nyní. Tejc tím navrhuje rozdělit trestní odpovědnost podle druhu spáchaného skutku, nikoli stanovit jednu novou hranici pro všechny trestné činy.
Inspirací je podle dostupných informací Polsko, kde se hranice liší podle závažnosti trestného činu. V dalších okolních zemích mají být podle ministra nastaveny na 14 let. Tejc zároveň uvedl, že debata o snížení věkové hranice probíhá také v jiných evropských státech, například ve Švédsku.
O konkrétní podobě návrhu má podle ministra rozhodnout další parlamentní debata. Zatím není uvedeno, kdy by případná změna mohla být předložena ani jaké přesné skutkové podstaty by do kategorie násilné kriminality spadaly.
Argumentem má být podíl třináctiletých a čtrnáctiletých
Tejc svůj návrh odůvodňuje údaji o věku pachatelů násilných trestných činů. Uvedl, že přibližně 60 procent těchto činů spáchaných pachateli mladšími 15 let mají na svědomí třináctiletí a čtrnáctiletí. Počet činů se podle něj dramaticky nezvyšuje, ministr ale tvrdí, že u této skupiny roste jejich agresivita a brutalita.
Právě tvrzení o zvyšující se brutalitě dětské kriminality však zpochybňují odborné podklady, na které upozornila Česká justice. Výzkum Institutu pro kriminologii a sociální prevenci podle nich neukazuje, že by násilné činy dětí mladších 15 let byly obecně stále závažnější nebo brutálnější.
Zástupkyně institutu Jana Hulmáková o výsledcích výzkumu hovořila v dubnu před poslanci ústavně-právního výboru. Uvedla, že tvrzení o rostoucí brutalitě a závažnosti činů páchaných dětmi se objevují opakovaně už od 90. let minulého století. Podle ní však jde o výjimky, nikoli o obecný trend.
Výzkum uvádí nejčastější typy činů
Podle zmíněného výzkumu se děti nejčastěji dopouštějí loupeží, ublížení na zdraví, vydírání a nebezpečného vyhrožování. Ostatní skutky se v této skupině objevují pouze okrajově. Výzkum byl před poslanci představen právě v souvislosti s úvahami o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti.
Odborníci z vybraných profesí, zejména z oblasti justice, se podle studie většinově vyslovovali pro zachování nynější hranice 15 let. Z podkladů tak vyplývá rozdíl mezi politickým argumentem založeným na potřebě důrazněji reagovat na násilné činy a stanoviskem části odborné veřejnosti, která snižování hranice nepodporuje.
Tejc přesto tvrdí, že případná změna by se neměla odmítat jen proto, že by Česko bylo mezi sousedními státy první. Podle jeho vyjádření může první krok následně inspirovat další země. Současně zdůraznil, že návrh nyní čeká politická a odborná diskuse v Parlamentu.
Rozhodnutí bude předmětem parlamentní debaty
Úvaha o zavedení rozdílných hranic trestní odpovědnosti otevírá otázku, jak přesně vymezit násilné trestné činy a jak by se změna promítla do postavení třináctiletých a čtrnáctiletých pachatelů. Z dostupných informací zatím nevyplývá konečné legislativní znění ani podoba případných opatření, která by se na tuto věkovou skupinu vztahovala.
Jisté je pouze to, že návrh počítá s hranicí 13 let u násilné kriminality a se zachováním hranice 15 let u ostatních trestných činů. O jeho osudu mají rozhodnout další jednání a parlamentní debata. Do té doby zůstává v Česku obecná hranice trestní odpovědnosti na 15 letech.
