Novela mění dosavadní účel asistované reprodukce
Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona o specifických zdravotních službách. Jednou z navrhovaných změn je možnost podstoupit umělé oplodnění také ženám, které nemají mužského partnera. Návrh se stal předmětem připomínek dalších úřadů, které upozorňují na možné dopady do rodinného práva, sociální politiky i veřejných rozpočtů.
Dosavadní česká právní úprava podle kritiků vychází z předpokladu, že asistovanou reprodukci podstupují žena a muž společně. Zákrok je v tomto pojetí zdravotní službou určenou především k léčbě neplodnosti ženy nebo muže, případně k prevenci přenosu závažného geneticky podmíněného onemocnění. Novela by tento rámec rozšířila o situaci, kdy žena žádá o dítě bez mužského partnera a bez zdravotního důvodu souvisejícího s neplodností.
Právě změna účelu asistované reprodukce patří k hlavním bodům kritiky. Odpůrci návrhu tvrdí, že by se z léčebného nástroje stal prostředek k naplnění reprodukčního přání. Podle nich by taková změna vyvolala otázky, které návrh podle připomínek dostatečně neanalyzuje. Jde zejména o právní postavení dítěte, určování rodičovství a důsledky pro rodinné právo.
Ministerstvo spravedlnosti varuje před dopady na sociální systém
Ministerstvo spravedlnosti ve svých připomínkách doporučilo možnost umělého oplodnění bez mužského partnera z návrhu vypustit. Resort uvedl, že se změna týká zásadních otázek rodiny, aniž by podle něj předcházela širší odborná a společenská diskuse.
Jedním z argumentů ministerstva jsou možné sociální a rozpočtové dopady. Resort upozorňuje na riziko růstu počtu matek samoživitelek, které podle jeho připomínek často čelí finančním potížím. Důvodová zpráva se podle ministerstva dostatečně nezabývá tím, jak by se případný růst počtu samoživitelek promítl do sociálních výdajů státu.
Ministerstvo připomíná, že materiální potřeby dítěte u rozvedených či nesezdaných rodičů zajišťují oba rodiče. Pokud je od začátku přítomen pouze jeden rodič, může podle resortu vzrůst pravděpodobnost, že část tohoto závazku převezmou veřejné rozpočty. Jde tedy nejen o otázku přístupu žen ke zdravotní službě, ale také o nastavení odpovědnosti za zajištění dítěte.
Resort spravedlnosti zároveň uvedl, že navrhovaná úprava nekoresponduje s vládním prohlášením. To podle připomínek v části věnované sociální politice uvádí, že při přípravě demografických opatření vláda upřednostní manželství jako nejstabilnější prostředí pro výchovu dětí.
Proti návrhu se postavil také ministr Šťastný
Obdobné výhrady uplatnilo podle dostupných připomínek také ministerstvo zemědělství. Nesouhlas vyjádřil rovněž ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný z Motoristů sobě. Návrh považuje za zásadní odklon od dosavadní koncepce české právní úpravy asistované reprodukce.
Šťastný upozorňuje, že současné pojetí počítá se společnou vůlí ženy a muže stát se rodiči. U ženy bez mužského partnera by se podle něj dítě narodilo od počátku bez právně určeného druhého rodiče. Ministr tvrdí, že novela neobsahuje dostatečnou analýzu dopadů této změny ani jejího souladu s koncepcí rodičovství a rodinného práva.
Výhrady se tak soustřeďují na rozdíl mezi biologickou, právní a sociální rolí rodiče. Kritici návrhu neřeší pouze otázku, zda má žena bez partnera mít přístup k asistované reprodukci, ale také to, jak bude právní řád reagovat na skutečnost, že dítě bude od narození vychováváno bez právně určeného druhého rodiče. Z předložených připomínek vyplývá, že tento aspekt považují za natolik zásadní, že podle nich vyžaduje samostatnou a širší diskusi.
Sporná novela otevírá právní i etické otázky
Návrh tak rozdělil jednotlivé části státní správy. Ministerstvo zdravotnictví jej předložilo jako změnu pravidel pro asistovanou reprodukci, kritické resorty v něm však vidí zásah do dlouhodobého pojetí rodiny, rodičovství a odpovědnosti státu. Rozdílné postoje se týkají také toho, zda lze asistovanou reprodukci poskytovat bez zdravotního důvodu, pouze na základě reprodukčního přání ženy.
Odpůrci novely požadují, aby se před přijetím změny vyhodnotily její sociální, právní a ekonomické důsledky. Zvláštní pozornost věnují postavení dítěte a možným nárokům na veřejnou podporu. Zastánci změny by naopak jejím přijetím rozšířili možnost žen stát se matkami i v situaci, kdy nemají partnera. Z poskytnutých připomínek však nevyplývá konečné rozhodnutí o podobě novely.
Další osud návrhu bude záviset na vypořádání připomínek a na politické shodě o tom, zda má být asistovaná reprodukce nadále spojena především s léčbou neplodnosti, nebo zda má sloužit také ženám, které chtějí založit rodinu bez mužského partnera. Právě střet těchto dvou pohledů stojí v centru současného sporu mezi ministerstvy.
