Senátoři patrně nebudou bránit změnám jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které mají omezit dlouhé obstrukce a zrychlit parlamentní jednání. Stanovisko senátní ústavní komise podpořilo sedm z osmi přítomných členů. Podle komise by měl Senát respektovat autonomii dolní komory při nastavování jejích vlastních procesních pravidel. O tom, zda novela skutečně povede ke zrychlení schůzí, má podle senátorů rozhodnout až praxe.
Nová pravidla se zaměřují především na postupy, které umožňují protahovat schůze několikahodinovými projevy, opakovanými návrhy na změnu programu nebo jednáním do pozdních nočních hodin. Návrh připravili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů společně s opoziční ODS. Jeho účinnost má nastat téměř okamžitě, což část opozice kritizuje.
Komise odmítla kategorickou kritiku
Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba uvedl, že přijaté stanovisko neobsahuje kategorické odmítnutí ani kritiku změn. Komise podle něj pouze vyjádřila respekt k tomu, že každá parlamentní komora si upravuje vlastní jednání. Současně ale připustila, že nové nastavení může v praxi vyvolat otázky týkající se rozsahu poslaneckých práv, zejména práv opozice.
Senátoři proto podle stanoviska nemohou předem posoudit, zda budou omezení přiměřená. Rozhodující bude, jak budou nová ustanovení používána při konkrétních schůzích a zda nebudou využívána k nepřiměřenému zkrácení prostoru pro politickou debatu. Jednou z případných pojistek může být Ústavní soud, pokud by se v budoucnu objevily pochybnosti o souladu přijatých pravidel s ústavním pořádkem.
Končící senátorka Miroslava Němcová uvedla, že rozumí principu, podle něhož by jedna komora parlamentu neměla zasahovat do jednacího řádu druhé komory. Zároveň podle ní existuje oprávněný argument části opozice, která požadovala odložení účinnosti změn až do dalšího volebního období. Okamžité zavedení nových pravidel označila za účelové jednání nejsilnějšího vládního hnutí ANO.
Canov žádá pevný čas pro senátní vratky
Senátor Michael Canov upozornil na jiný praktický problém, který se týká zákonů vrácených Senátem. Senátoři, kteří mají před poslanci představit stanovisko horní komory, podle něj někdy čekají na projednání dva nebo tři dny. Takový postup označil za nedůstojný a navrhl, aby sněmovní jednací řád stanovil pro senátní vratky pevný čas projednání.
Canov uvedl, že případný pozměňovací návrh s takovým řešením by podle jeho přesvědčení v Senátu získal podporu. Pevně určený termín by podle něj umožnil senátorům plánovat účast ve Sněmovně a současně by zajistil, že se stanovisko horní komory dostane k poslancům bez několikadenního čekání. Návrh by však musela přijmout také Poslanecká sněmovna, která o vlastním jednacím řádu rozhoduje v rámci své autonomie.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil naopak upozornil, že dolní komora by podle jeho názoru na takovou úpravu nepřistoupila. Problém proto označil především za otázku politické kultury. Ta podle něj funguje v Senátu lépe než ve Sněmovně, kde může pořadí projednávaných bodů ovlivnit délka předchozích vystoupení a další procedurální návrhy.
Senát je při změně vlastních pravidel závislý na Sněmovně
Vystrčil současně připomněl, že Senát nemá při změnách svého jednacího řádu plně volnou ruku. Na jeho znění se totiž musí dohodnout také Poslanecká sněmovna. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň uvedl, že horní komora by pravděpodobně nebyla spokojena s tím, kdyby jí dolní komora v budoucnu do jednacího řádu zasahovala.
Debata tak podle senátorů nesouvisí pouze s omezením obstrukcí, ale také s rozdělením pravomocí mezi oběma parlamentními komorami. Senát může posuzovat dopady sněmovních pravidel na legislativní proces, neměl by však podle stanoviska ústavní komise nahrazovat rozhodování Poslanecké sněmovny o jejím vlastním jednání.
Novela má zejména omezit možnosti dlouhých vystoupení a opakovaného zpochybňování programu schůze. Její zastánci ji pokládají za nástroj, který může zabránit blokování práce Sněmovny. Kritici naopak varují, že příliš široká omezení mohou zkrátit čas určený pro vystoupení poslanců a oslabit kontrolní funkci opozice.
Senát se má návrhem zabývat na nadcházející schůzi. Pokud jej schválí, budou změny pokračovat v legislativním procesu podle pravidel platných pro příslušný návrh. Konečný dopad novely na délku jednání i na možnosti opozičních vystoupení se podle členů senátní ústavní komise ukáže až po jejím uvedení do praxe.
