Příběh o tom, jak jednotlivec dokáže zlomit finanční vazby vlastní země a vydělat na jejím krachu miliardy, má v dějinách moderních financí jednoho hlavního hrdinu. Je jím britský investor maďarského původu George Soros.
Tento moment vešel do historie jako „Černá středa“ (16. září 1992) a Soros si díky němu vysloužil přezdívku „Muž, který zlomil Bank of England“.
Pozadí: Past jménem ERM
Abychom pochopili, jak Soros na krach britské libry vsadil, musíme se vrátit na přelom 80. a 90. let. Evropské státy se tehdy připravovaly na zavedení společné měny (eura) a vytvořily Evropský mechanismus směnných kurzů (ERM).
Tento systém nutil evropské měny, včetně britské libry, udržovat svůj kurz v úzkém a pevném pásmu vůči sobě navzájem – zejména vůči silné německé marce.
Velká Británie však v té době procházela ekonomickou recesí, měla vysokou nezaměstnanost a nízkou produktivitu. Podle ekonomických zákonů měla libra oslabit. Britská vláda to ale kvůli pravidlům ERM nemohla dopustit a uměle držela kurz libry vysoko.
Sorosova geniální úvaha
George Soros a jeho analytik Stanley Druckenmiller si uvědomili, že britská vláda hraje hru, kterou nemůže vyhrát. Britská centrální banka (Bank of England) sice nakupovala libry, aby udržela jejich cenu nahoře, ale její devizové rezervy byly omezené.
Soros věděl, že pokud na trh vrhne obrovské množství liber k prodeji, britská banka je nebude mít za co kupovat, kurz neudrží a libra se zhroutí. Rozhodl se vsadit vše na jednu kartu.
Mechanismus spekulace: Jak se vydělává na pádu?
Soros nepoužil vlastní hotovost v hotovém smyslu, ale využil princip krátkého prodeje (shortování) prostřednictvím svého fondu Quantum Fund:
- Půjčka: Soros si popůjčoval od britských bank obrovské množství liber (přibližně 10 miliard dolarů v tehdejší hodnotě).
- Okamžitý prodej: Tyto půjčené libry okamžitě prodal na trhu a vyměnil je za stabilnější německé marky a dolary.
- Tlak na trh: Tím, že na trh masivně vychrlil miliardy liber, způsobil jejich brutální přebytek. K Sorosovi se rychle přidali další spekulanti z celého světa.
Černá středa: Den, kdy Bank of England padla na kolena
Dne 16. září 1992 propuklo na finančních trzích šílenství. Britská vláda se zoufale snažila libru zachránit. Během jediného dne zvýšila úrokové sazby z 10 % na 12 % a o pár hodin později oznámila zvýšení až na 15 %. Doufala, že tak vysoký úrok přiláká investory, aby si libry nechali.
Trh ale věděl, že patnáctiprocentní úroky by britskou ekonomiku definitivně zničily, a Soros nepolevil. Britské centrální bance došly peníze i dech.
Téhož večera, v 19:30, vystoupil britský ministr financí Norman Lamont a oznámil porážku: Velká Británie odstupuje z mechanismu ERM a nechává kurz libry volně plavat.
Výsledek: Miliardový triumf a státní fiasko
Jakmile Velká Británie kapitulovala, hodnota libry se okamžitě propadla o 15 %. V tu chvíli Soros dokonal svůj plán:
- Vzal své německé marky a dolary, které držel, a nakoupil za ně teď už extrémně levné libry.
- Tyto levné libry vrátil bankám, u kterých si je na začátku popůjčoval.
- Rozdíl mezi cenou, za kterou libry na začátku prodal, a cenou, za kterou je po krachu levně nakoupil, byl jeho čistý zisk.
George Soros během jediného dne vydělal přibližně 1 miliardu dolarů čistého zisku. Britské daňové poplatníky stál tento zpackaný pokus o obranu měny odhadem 3,3 miliardy liber a země upadla do politické i ekonomické krize.
Tento příběh dodnes slouží jako ultimátní ukázka toho, že ani síla centrální banky silného státu nedokáže vzdorovat reálným ekonomickým silám a odhodlanému kapitálu finančních trhů.
