Domácí násilí a ochrana obětí: Předběžná opatření, vykázání ze společného obydlí a trestní postih

Domácí násilí představuje závažný společenský problém, který narušuje základní lidská práva a bezpečí v prostředí, které by mělo být nejbezpečnější – v domově. Nejedná se o jednorázový incident nebo takzvané „italské manželství“, ale o opakované, stupňující se násilné, donucovací a kontrolující jednání mezi blízkými osobami (partnery, manželi, rodiči a dětmi, sourozenci apod.), které se odehrává zpravidla v soukromí, s jasně rozdělenými rolemi agresora a oběti, přičemž pozice oběti je podřízená a narůstá nerovnost sil.

Česká republika v posledních letech významně posílila právní rámec pro ochranu obětí. Tyto kroky jsou založeny na principu tří pilířů ochrany: okamžitý zásah Policie ČR (vykázání), následná pomoc intervenčních center a orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), a soudní ochrana (předběžná opatření). Od 1. července 2025 navíc vstoupil v platnost nový zákon o domácím násilí, který zavádí jednotnou definici a posiluje práva obětí.


I. Vykázání ze společného obydlí: Okamžitá a bezprostřední ochrana

Vykázání je klíčovým a nejrychlejším preventivním nástrojem, který má k dispozici Policie České republiky (PČR). Je to administrativní úkon, který poskytuje oběti bezprostřední bezpečný prostor.

Základní principy a trvání

Institut vykázání byl zaveden zákonem č. 135/2006 Sb. a je upraven v zákoně o Policii České republiky.

  1. Kdo rozhoduje: Policie ČR je oprávněna vykázat násilnou osobu ze společného obydlí a jeho bezprostředního okolí, jakmile zjistí, že se jedná o domácí násilí a lze důvodně předpokládat, že by mohlo dojít k útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti ohrožené osoby.
  2. Povinnost policisty: Policista rozhoduje z úřední povinnosti, tedy pokaždé, když jsou splněny zákonné podmínky. Souhlas oběti se nevyžaduje, což je důležité s ohledem na možnou manipulaci či strach oběti.
  3. Doba trvání: Původní doba 10 dnů byla s novou právní úpravou prodloužena na 14 dnů. Tato lhůta nesmí být zkrácena a slouží jako bezpečný prostor pro oběť, aby zvážila další kroky, kontaktovala intervenční centrum a podala návrh na soudní předběžné opatření.

Povinnosti vykázané osoby

Vykázaná osoba musí neprodleně opustit společné obydlí, odevzdat policii všechny klíče a má zakázán jakýkoliv kontakt s ohroženou osobou, a to i telefonický, písemný či osobní. Pokud násilná osoba vlastní zbraň, Policie ČR ji musí automaticky zabavit. Porušení povinností vyplývajících z vykázání může být kvalifikováno jako přestupek nebo dokonce jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.

Role Intervenčního centra

Policie má povinnost do 24 hodin od vykázání informovat Intervenční centrum v daném kraji. Intervenční centrum následně kontaktuje oběť (ohroženou osobu) s nabídkou bezplatné sociální, psychologické a právní pomoci. Tato centra hrají klíčovou roli v navazující péči a v podávání návrhů na prodloužení ochrany u soudu.


II. Předběžná opatření: Prodloužení soudní ochrany

Pokud oběť potřebuje ochranu i po uplynutí 14 dnů policejního vykázání, musí se obrátit na soud s návrhem na nařízení předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí.

Proces nařízení předběžného opatření

Předběžné opatření (upravené zejména v zákoně o zvláštních řízeních soudních) umožňuje soudu rychle a dočasně upravit poměry mezi obětí a agresorem.

  1. Kdo podává návrh: Návrh podává ohrožená osoba nebo v případě ohrožení dítěte také OSPOD či státní zástupce.
  2. Lhůta pro rozhodnutí: Soud má povinnost rozhodnout o návrhu bezodkladně, nejpozději do 48 hodin od jeho doručení. Tato rychlost je zásadní pro zachování kontinuity ochrany navazující na policejní vykázání.
  3. Délka trvání: Předběžné opatření je nařízeno na dobu jednoho měsíce. V případě potřeby ho může soud opakovaně prodloužit, zejména pokud oběť zahájí řízení ve věci samé (např. rozvod, úprava poměrů nezletilých dětí, návrh na výhradní užívání obydlí).
  4. Vykonatelnost: Rozhodnutí o předběžném opatření je vykonatelné okamžikem jeho vydání.

Možná nařízení soudu

Soud může v rámci předběžného opatření nařídit agresorovi (odpůrci), aby:

  • Odešel ze společného obydlí a nevstupoval do něj.
  • Se zdržel styku s ohroženou osobou.
  • Se zdržel vstupu do blízkého okolí obydlí nebo pracoviště oběti.
  • Případně další opatření směřující k ochraně ohrožených osob.

Soud při rozhodování musí brát v potaz především zájmy nezletilých dětí, které jsou často sekundárními oběťmi násilí.


III. Trestní postih: Odpovědnost agresora

Domácí násilí je společensky vysoce škodlivé a v závažných případech naplňuje skutkovou podstatu trestného činu. Trestní právo slouží jako poslední, ale nejdůraznější nástroj ochrany.

Trestný čin Týrání osoby žijící ve společném obydlí

Nejčastější a typickou trestnou činností v kontextu domácího násilí je trestný čin Týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 trestního zákoníku.

K naplnění této skutkové podstaty je nutné, aby pachatel:

  • Týral (fyzicky, psychicky, sexuálně, ekonomicky) osobu, která s ním žije nebo žila ve společném obydlí(manžel/manželka, partner/partnerka, rodič, dítě, sourozenec apod.).
  • Jednání bylo dlouhodobéopakované a dosáhlo určité intenzity (trýznivé jednání, které zasahuje do tělesné nebo duševní integrity).

Trestní sazby se liší v závislosti na závažnosti činu a následcích (např. trvalá újma na zdraví, spáchání na dítěti), a pohybují se od šesti měsíců do dvanácti let odnětí svobody.

Další trestné činy

Domácí násilí může naplnit i skutkovou podstatu jiných trestných činů, jako jsou:

  • Ublížení na zdraví (§ 146 TZ)
  • Vydírání (§ 175 TZ)
  • Omezování osobní svobody (§ 171 TZ)
  • Nebezpečné vyhrožování (§ 353 TZ)
  • Maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 337 TZ) – v případě porušení vykázání nebo předběžného opatření.

Role oběti v trestním řízení

S novým zákonem o domácím násilí se posiluje postavení oběti v trestním řízení, například právem na zmocněnce a na citlivý přístup při výslechu. Dále je zakázána mediace v případech domácího násilí v trestním i přestupkovém řízení, čímž se brání nátlaku na oběť k mimosoudnímu řešení.


IV. Nový zákon o domácím násilí (účinnost od 1. července 2025)

Novela přináší zásadní změny, které mají vést k efektivnější ochraně obětí:

  • Jednotná definice: Domácí násilí je definováno v občanském zákoníku jako násilné jednání, při kterém dochází ke zneužívání moci a nerovného postavení, a které zasahuje do tělesné, duševní integrity, svobody, důstojnosti, cti nebo soukromí oběti.
  • Prodloužení vykázání: Doba policejního vykázání se prodlužuje z 10 na 14 dní.
  • Povinné odebrání zbraní: Policie musí vykázané osobě automaticky odebrat všechny zbraně, střelivo a související doklady.
  • Zohlednění při rozvodu: Soudy mají povinnost zohlednit domácí násilí při rozvodu v rámci vypořádání společného jmění manželů.
  • Ochrana v přestupkovém řízení: Oběti domácího násilí získávají v přestupkovém řízení právo na důvěrníka a citlivý přístup, podobně jako oběti trestných činů.

Nový zákon komplexněji řeší problematiku napříč právními odvětvími a zdůrazňuje roli státu v ochraně zranitelných osob. Poskytuje obětem silnější právní nástroje a bezpečnější prostředí pro zahájení dalšího života bez násilí.