Chyby v účetnictví se stávají trestným činem, jakmile překročí hranici neúmyslné chyby nebo nedbalosti a naplní znaky skutkové podstaty některého z trestných činů, u nichž je motivem obvykle úmysl získat prospěch (pro sebe nebo pro jiného) a způsobit škodu nebo zkreslit hospodářský výsledek. Trestní zákoník rozlišuje několik klíčových trestných činů, které se účetnictví přímo dotýkají.
1. Trestný čin Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
Tento trestný čin je v účetní praxi nejčastější a nejvíce specifický. Upravuje ho § 254 trestního zákoníku (TZ).
A. Skutková podstata
Trestný čin spáchá ten, kdo nevede účetní knihy, záznamy nebo jinou evidenci (případně je vede v rozporu se zákonem), nebo kdo zkresluje údaje v nich obsažené, a to s cílem:
- Zkrátit daně, cla, poplatky nebo jiné povinné platby.
- Umožnit neoprávněné získání dotace, subvence nebo jiné podpory.
- Zatajit skutečný stav majetku (např. před věřiteli, v insolvenčním řízení).
B. Klíčové znaky
- Úmysl: Musí být prokázán úmysl – pachatel ví, že jedná protiprávně a chce tím dosáhnout výše uvedeného cíle. Neúmyslná chyba účetní (i kdyby byla velká) není trestným činem podle § 254 TZ.
- Závažnost: Pachatel musí jednat tak, že podstatně zkreslí údaje. Podstatným zkreslením se rozumí, že je ztížena nebo znemožněna kontrola hospodaření nebo správy majetku, nebo je zkreslený údaj využit k podstatné újmě (např. zkrácení daně ve větší míře).
2. Trestný čin Podvod a úvěrový podvod
Účetnictví se stává nástrojem pro spáchání ekonomického trestného činu.
A. Podvod (§ 209 TZ)
Pokud pachatel zkresluje údaje v účetnictví s cílem uvést někoho v omyl a získat tak prospěch na jeho úkor, jedná se o podvod.
- Příklad: Záměrné nadhodnocení zásob nebo pohledávek ve výkazech před prodejem podniku třetí straně. Zkreslené účetnictví je zde nástrojem pro uvedení kupujícího v omyl.
- Škoda: Musí dojít ke škodě na majetku jiného.
B. Úvěrový podvod (§ 211 TZ)
Tento čin se vztahuje na získání úvěru (nebo dotační podpory) na základě nepravdivých nebo zkreslených účetních výkazů.
- Příklad: Předložení fiktivních nebo uměle navýšených obratů a zisků v účetní závěrce bance s cílem získat vyšší nebo výhodnější úvěr.
- Trestnost: Trestnost vzniká již samotným pokusem o získání úvěru na základě nepravdivých údajů, nemusí dojít ke škodě (pokud úvěr nebyl poskytnut).
3. Trestný čin Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
Zde je účetnictví primárním zdrojem informací pro daňové přiznání.
- Zkrácení daně (§ 240 TZ): Pachatel úmyslně sníží daňovou povinnost tím, že zkreslí účetní záznamy (např. fiktivní faktury, zatajení příjmů), na jejichž základě se daňové přiznání sestavuje.
- Rozlišení: Zatímco § 254 postihuje zkreslení samotného účetnictví, § 240 postihuje výsledek tohoto zkreslení – tj. snížení daně. V praxi se často stávají oba trestné činy souběžně (zkreslím účetnictví s úmyslem snížit daň).
- Škoda: Pro naplnění skutkové podstaty je nutné, aby došlo k úmyslnému zkrácení daně ve větší míře (škoda nad 100 000 Kč).
4. Kdy se jedná jen o „chybu“ (Administrativní delikt)
Pokud účetní chyba nemá úmysl způsobit škodu, zkrátit daň nebo získat prospěch, nejedná se o trestný čin, ale o správní delikt.
- Nedbalost a neúmysl: Většina chyb v účetnictví (špatné zaúčtování, chybné ocenění zásob, nedodržení termínů) spadá do oblasti odpovědnosti za přestupek podle zákona o účetnictví.
- Sankce: Za takové chyby hrozí společnosti nebo odpovědné osobě pokuta od finančního úřadu, která může dosáhnout až 3 % hodnoty aktiv, ale nejedná se o trestní postih a nehrozí vězení.
- Problém s doložením: V případě pochybností je klíčové, aby pachatel byl schopen doložit, že se jednalo o omylnebo nedbalost (např. systémová chyba, neznalost předpisů), nikoli o úmyslné jednání.
Shrnutí trestní odpovědnosti:
| Trestný čin | Paragraf | Úmysl a cíl | Nástroj |
| Zkreslování údajů | § 254 TZ | Úmysl zkrátit daň, získat dotaci nebo zatajit majetek. | Účetní záznamy, výkazy, evidence. |
| Zkrácení daně | § 240 TZ | Úmysl snížit daňovou povinnost ve větší míře. | Nepravdivé daňové přiznání na základě účetnictví. |
| Podvod/Úvěrový podvod | § 209, 211 TZ | Úmysl získat prospěch (např. úvěr, prodej) na úkor poškozeného. | Zkreslené účetní výkazy předložené třetí straně. |
Pro trestní postih je vždy nutné prokázat úmysl a závažnost následku (výše škody, rozsah zkreslení).