
Whistleblowing, neboli oznamování protiprávního jednání, představuje klíčový nástroj pro odhalování korupce, podvodů a dalších nelegálních či neetických praktik ve veřejném i soukromém sektoru. V reakci na nedostatečnou ochranu oznamovatelů v mnoha členských státech Evropská unie schválila Směrnici (EU) 2019/1937, známou jako směrnice o ochraně oznamovatelů (dále jen Směrnice). V České republice byla Směrnice implementována zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen Zákon). Tento článek se zabývá novým právním rámcem, povinnostmi pro organizace a dopady na praxi.
Nový právní rámec: Zákon o ochraně oznamovatelů
Cílem Zákona je zajistit, aby osoby, které v dobré víře oznámí protiprávní jednání, byly chráněny před jakoukoliv formou odvety (např. propuštění, snížení platu, převedení na horší pozici, šikana). Zákon významně rozšiřuje okruh subjektů, které mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, a podstatně zvyšuje standard ochrany.
1. Kdo musí zavést vnitřní oznamovací systém?
Zákon stanovuje povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém (VOS) pro:
- Všechny orgány veřejné moci (s výjimkami pro malé obce, které mají méně než 50 zaměstnanců).
- Zaměstnavatele v soukromém sektoru, kteří mají 50 a více zaměstnanců. Tato hranice je klíčová a dramaticky rozšiřuje dopad regulace.
- Subjekty s působností v citlivých odvětvích (např. finanční instituce, firmy obchodující s cennými papíry, subjekty s vlivem na životní prostředí), a to bez ohledu na počet zaměstnanců.
Lhůta pro splnění této povinnosti se lišila, přičemž největší soukromé subjekty musely VOS zavést v platnosti Zákona.
Klíčové pilíře ochrany a oznamovacích kanálů
Zákon definuje tři základní pilíře, kudy je možné oznámení podat. Tím zajišťuje, že oznamovatel má vždy dostupnou a bezpečnou cestu.
A. Vnitřní oznamovací systém (VOS)
VOS je primární a preferovaný kanál. Jeho zavedení znamená zejména:
- Pověřená osoba: Každý povinný subjekt musí jmenovat pověřenou osobu (compliance officer, právník, HR pracovník, atd.), která je nezávislá a nestranná. Tato osoba přijímá, posuzuje a vede evidenci oznámení.
- Způsoby oznámení: Musí být umožněno podat oznámení písemně (e-mail, schránka) a ústně (telefonicky nebo osobně na požádání oznamovatele).
- Lhůty: Pověřená osoba má 7 dní na písemné potvrzení přijetí oznámení a 30 dní na posouzení jeho důvodnosti a informování oznamovatele o výsledcích šetření (lhůta může být dvakrát prodloužena).
- Důvěrnost: Je nutné zajistit přísnou důvěrnost identity oznamovatele a všech informací uvedených v oznámení. K těmto údajům má přístup pouze pověřená osoba.
B. Externí oznamovací systém (Ministerstvo spravedlnosti)
Tento systém slouží jako bezpečnostní síť pro případy, kdy oznamovatel nemá důvěru ve vnitřní systém nebo pokud vnitřní systém neexistuje (např. v malých obcích).
- Příslušný orgán: V ČR je jím Ministerstvo spravedlnosti (MSp), které provozuje vlastní externí kanál.
- Priorita: Oznamovatel může využít externí kanál kdykoli, ale Směrnice doporučuje, aby se v první řadě využíval VOS.
C. Zveřejnění (Public disclosure)
Jde o poslední možnost, kdy oznamovatel zveřejní informace veřejně (např. v médiích, na sociálních sítích). Oznamovatel je chráněn pouze tehdy, pokud:
- Využil vnitřní i externí kanál, ale nebylo přijato žádné opatření.
- Má oprávněné důvody se domnívat, že je ohroženo veřejné blaho, hrozí riziko poškození zdraví nebo že vnější systém nebude funkční.
Ochrana oznamovatele před odvetnými opatřeními
Jádrem Zákona je ochrana před odvetnými opatřeními. Zákon zavádí tzv. přesun důkazního břemene.
Zákaz odvety a přesun důkazního břemene
Pokud dojde k jakémukoliv jednání, které lze považovat za odvetu (např. výpověď, disciplinární řízení, zhoršení pracovních podmínek) do dvou let po podání oznámení, platí domněnka, že toto jednání bylo odvetou za oznámení.
- Odpovědnost zaměstnavatele: Zaměstnavatel, nikoli oznamovatel, musí prokázat, že jeho opatření (např. propuštění) bylo zcela nezávislé na oznámení a mělo legitimní a objektivní důvody (např. dlouhodobá neuspokojivá výkonnost).
- Ochrana blízkých osob: Ochrana se vztahuje i na osoby, které oznamovateli pomáhaly (např. kolegové, právníci) a na blízké osoby (např. manžela/manželku, partnera).
Sankce a náprava
Za porušení povinností (např. nezřízení VOS, porušení důvěrnosti, provedení odvety) hrozí povinným subjektům vysoké pokuty, které mohou dosahovat až 1 milion Kč nebo 5 % čistého obratu (u velkých firem). Oznamovatel má zároveň právo na náhradu škody a nemajetkové újmy.
Praxe a výzvy pro organizace
Implementace Zákona není jen o splnění byrokratického požadavku, ale vyžaduje zásadní změnu firemní kultury a vnímání interní komunikace.
Hlavní úkoly pro implementaci
- Jmenování a školení Pověřené osoby: Zajištění, že pověřená osoba má dostatečnou kvalifikaci, je nestranná a má pravomoc šetření vést.
- Technické řešení VOS: Zavedení bezpečného a dostupného kanálu pro příjem oznámení (online formulář, dedikovaný e-mail, fyzická schránka).
- Nastavení interních procesů: Detailní popsání postupu od přijetí oznámení přes jeho šetření, komunikaci s oznamovatelem až po přijetí nápravných opatření.
- Interní komunikace: Proškolení všech zaměstnanců o existenci VOS a o právech a povinnostech. Oznámení musí být dostupné i pro dodavatele a externí pracovníky.
Úskalí a rizika v praxi
- Falešná oznámení (křivé obvinění): Zákon chrání oznamovatele, který jedná v dobré víře. Kdo vědomě podá nepravdivé oznámení, ochranu ztrácí a může být potrestán za přestupek nebo trestný čin křivého obvinění. V praxi je klíčové umět rozlišit mezi dobrou vírou a vědomou lží.
- Nezávislost Pověřené osoby: Problémy mohou nastat v menších organizacích, kde je obtížné zajistit skutečnou nezávislost pověřené osoby vůči vedení.
- „Kult mlčení“: Navzdory Zákonu může nadále přetrvávat strach z odvety. Pokud organizace neprokáže, že bere whistleblowing vážně, zaměstnanci budou raději mlčet nebo volit externí cestu.
Zákon o ochraně oznamovatelů představuje významný posun v české právní kultuře. Přináší nejen přísné povinnosti pro tisíce organizací, ale především posiluje transparentnost a etiku v pracovním prostředí. Pro úspěch celého systému je klíčové, aby povinné subjekty nebraly VOS jen jako formální požadavek, ale jako příležitost k nápravě a k budování důvěry se svými zaměstnanci. Oznamovatelům konečně poskytuje reálný nástroj, jak upozornit na nekalé praktiky bez rizika existenčního ohrožení.