V souvislosti s médii propíranou kauzou řetězce rychlého občerstvení KFC v České republice, kde mělo docházet k manipulaci s prošlým či zapáchajícím masem (přeznačování dat spotřeby), vyvstává zásadní právní otázka: Lze v takovém případě vyvodit trestní odpovědnost, a to nejen vůči konkrétním zaměstnancům a manažerům, ale i vůči samotné provozující společnosti?
Odpověď není černobílá a závisí na přesné právní kvalifikaci jednání a splnění podmínek stanovených českým trestním právem, zejména ve vztahu k trestní odpovědnosti právnických osob (Trestní zákoník a Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob).
1. Trestní odpovědnost fyzických osob (zaměstnanci a management)
Jednání popsané v reportážích – manipulace s daty spotřeby, přeznačování, úmyslné používání zkaženého či prošlého masa k výrobě pokrmů a nucení podřízených k takové praxi – může potenciálně naplnit skutkovou podstatu hned několika trestných činů.
A. Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 298 Trestního zákoníku)
Toto je pravděpodobně nejrelevantnější trestný čin.
- Skutková podstata: Kdo, byť z nedbalosti, vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává potraviny nebo jiné předměty, jež jsou určeny k uvedení do oběhu, ač ví nebo může vědět, že jsou závadné, nebo takové věci uvede do oběhu.
- Aplikace na kauzu: Podle dostupných informací docházelo k úmyslnému uvádění masa s prošlou či uměle prodlouženou dobou použitelnosti, případně masa vykazujícího senzorické vady (zápach), do výroby a následně do oběhu (prodej zákazníkům).
- Zavinění: U vedoucích pracovníků, kteří k přeznačování a používání prošlého masa přímo nabádali nebo ho schvalovali, by se jednalo o úmyslné jednání. I zatajení těchto informací před kontrolou by bylo kvalifikováno jako trestné.
- Trestní sazba: V základní sazbě hrozí trest odnětí svobody až na dva roky. Pokud by jednání způsobilo těžkou újmu na zdraví (např. vážnou otravu), sazba by byla podstatně vyšší.
B. Podvod (§ 209 Trestního zákoníku)
- Skutková podstata: Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
- Aplikace na kauzu: Zákazník je uváděn v omyl ohledně kvality a nezávadnosti zakoupené potraviny. Manipulací s masem si společnost snižuje náklady (velké odpisy), čímž se obohacuje. U tohoto trestného činu by však mohla být složitější prokazatelnost škody na straně každého jednotlivého zákazníka.
Závěr u Fyzických osob
Trestní stíhání bude zaměřeno na konkrétní osoby – kuchaře, manažery směn, generální manažery poboček a regionální manažery (area kouče), kteří jednání buď provedli, nařídili, nebo o něm věděli a nezabránili mu.
2. Trestní odpovědnost právnické osoby (provozovatel řetězce)
Od roku 2012 platí v ČR Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (ZTOPO). Tento zákon umožňuje stíhat a potrestat samotnou společnost, pokud se prokáže, že trestný čin byl spáchán:
- V zájmu právnické osoby.
- V rámci její činnosti.
A. Podmínky pro přičitatelnost trestného činu (§ 8 ZTOPO)
Klíčové je, kdo trestný čin spáchal. Právnické osobě (provozovateli KFC) lze trestné činy přičíst, pokud je spáchala:
- Statutární orgán (např. jednatel společnosti).
- Osoba ve vedoucím postavení (manažeři poboček, regionální manažeři – area koučové).
- Zaměstnanec, jestliže jednal na základě rozhodnutí, schválení nebo pokynu vedoucí osoby, nebo jestliže vedoucí osoby nezajistily náležitý dohled (tzv. odpovědnost za řízení či dohled).
V kauze KFC by se dalo argumentovat, že šlo o systémovou praxi (rutinu), zavedenou k minimalizaci odpisů a maximalizaci zisku, což bylo v zájmu právnické osoby. Jednání by tedy mělo být přičteno společnosti na základě jednání manažerů nebo absence náležitého vnitřního kontrolního systému.
B. Možné trestné činy pro právnickou osobu
Právnická osoba by mohla být stíhána za stejné trestné činy jako fyzické osoby, primárně za:
- Ohrožování zdraví závadnými potravinami (§ 298 Trestního zákoníku)
- Podvod (§ 209 Trestního zákoníku)
C. Sankce pro právnickou osobu
Pokud dojde k odsouzení, hrozí provozující společnosti řada trestů, které jsou účinné, přiměřené a odrazující:
| Trest | Potenciální dopad |
| Peněžitý trest | Pokuta, která může dosáhnout výše až milionů Kč. |
| Zákaz činnosti | Může být uložen zákaz provozovat konkrétní činnost (např. provozování restaurací) po dobu 1 až 20 let. |
| Zákaz přijímání dotací a subvencí | Důležitý sankční nástroj. |
| Uveřejnění rozsudku | Zveřejnění verdiktu v médiích, které má zásadní reputační dopad. |
| Propadnutí věci/majetku | Zabrání výnosů z trestné činnosti. |
Závěr a výhled kauzy KFC v Česku
Trestní odpovědnost v kauze KFC je možná a velmi pravděpodobná, a to na obou úrovních:
- Fyzické osoby (manažeři): Budou primárně stíháni za úmyslné ohrožování zdraví závadnými potravinami.
- Právnická osoba (provozovatel): Může být stíhána souběžně a nezávisle na fyzických osobách, pokud se prokáže, že systém nelegálního přeznačování byl rutinní praxí v zájmu společnosti a že selhal vnitřní dohled managementu.
Klíčový rozdíl oproti přestupkovému řízení (vedenému SZPI, které ukládá pokuty ve správním řízení) spočívá v tom, že trestní odpovědnost postihuje primárně nebezpečnost jednání pro zdraví veřejnosti a úmysl (nebo závažnou nedbalost) obcházet předpisy. Provozující společnost čelí reálné hrozbě vysokého peněžitého trestu a výraznému poškození pověsti.
Vzhledem k potvrzeným nálezům SZPI (prošlé maso) a rozsáhlému svědectví bývalých zaměstnanců se dá očekávat, že orgány činné v trestním řízení (Policie ČR a státní zastupitelství) celou kauzu detailně prověří a zahájí trestní stíhání.