Charita a neziskové organizace (NNO) tvoří klíčovou součást občanské společnosti. Jejich činnost je sice řízena ušlechtilými cíli – pomáhat, chránit nebo vzdělávat – avšak k tomu, aby mohly řádně fungovat a získávat důvěru, musí se striktně držet specifického a komplexního právního rámce. Tyto organizace podléhají jak obecným předpisům (občanský zákoník), tak i velmi přísným pravidlům týkajícím se financování, transparentnosti a daní.
1. Právní formy a založení NNO
V České republice existuje několik základních právních forem, které umožňují legální provozování neziskové činnosti. Každá z nich má odlišná pravidla pro založení, vnitřní strukturu a ručení:
- Spolek (z.s.): Nejběžnější a nejsvobodnější forma. Založení je relativně jednoduché (stačí tři osoby) a jeho hlavní cíl je uspokojování společného zájmu členů. Může mít vedlejší hospodářskou činnost, ale zisk musí použít na podporu hlavní (neziskové) činnosti. Zapisuje se do spolkového rejstříku.
- Ústav (ú.): Typický pro poskytování služeb (zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání). Kombinuje osobní a majetkovou složku. Má sice minimálně jednoho ředitele, ale nemívá členy. Zapisuje se do rejstříku ústavů.
- Nadace a nadační fond (nf.): Jsou primárně účelově vázány k trvalému udržování stanoveného účelu (nadace) nebo k jednorázovému shromažďování a rozdělování majetku (nadační fond). Jejich hlavní podstatou je majetek (nadační jistina), který musí být používán v souladu se zakládací listinou. Zapisují se do nadačního rejstříku.
- Obecně prospěšná společnost (o.p.s.): Tato forma byla k 1. lednu 2014 zrušena Novým občanským zákoníkem (NOZ), ale již existující o.p.s. fungují dál.
Klíčový aspekt při založení: Všechny NNO musí ve svých zakládacích dokumentech (stanovy, zakládací listina) jasně definovat svůj hlavní (neziskový) účel a způsob nakládání s majetkem a případným ziskem.
2. Pravidla financování a hospodaření
Největší právní výzvy pro NNO leží v oblasti financování a hospodaření. Je nezbytné oddělovat příjmy a výdaje spojené s hlavním účelem od vedlejší hospodářské činnosti.
A. Zdroje příjmů a dotace
Hlavními zdroji financování NNO jsou:
- Dary a granty: Jsou osvobozeny od daně z příjmů (za splnění podmínek).
- Členské příspěvky: Typické pro spolky.
- Výnosy z vedlejší hospodářské činnosti: Tato činnost musí být přímo související s hlavním účelem a zisk musí být reinvestován do neziskové činnosti.
- Veřejné dotace a fondy: Tato oblast je právně nejsložitější, protože NNO se musí řídit zákonem o rozpočtových pravidlech a pravidly konkrétního dotačního titulu. Chyby v čerpání, vykazování nebo monitorování využití dotace vedou k povinnosti vracet peníze a k sankcím.
B. Daňové aspekty
Neziskové organizace mají specifické daňové úlevy, ale nejsou zcela osvobozeny od povinností:
- Daň z příjmů: NNO jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob. Mají sice nárok na základní osvobozenípříjmů sloužících k jejich hlavnímu účelu, ale musí zdanit příjmy, které plynou z vedlejší hospodářské činnosti. Pokud je zisk z vedlejší činnosti vysoký, mohou ztratit status NNO.
- DPH: Neziskovky jsou plátci/neplátci DPH stejně jako jiné subjekty, podle obratu. Pokud prodávají zboží nebo služby v rámci své ekonomické činnosti, DPH se jich týká.
- Dary: Dary od fyzických i právnických osob jsou daňově uznatelnou položkou pro dárce, což motivuje k podpoře charity. NNO musí vydat potvrzení o daru s přesnými údaji.
3. Transparentnost a veřejná kontrola
Právní předpisy kladou na NNO vysoké nároky na transparentnost. Tato povinnost je klíčová pro budování důvěry dárců a veřejnosti.
A. Veřejné rejstříky
Všechny hlavní typy NNO (spolky, ústavy, nadace) jsou povinny vést transparentní údaje ve veřejném rejstříku (spolkový, nadační).
Povinně zveřejňované údaje zahrnují:
- Základní informace (název, sídlo, IČO).
- Údaje o statutárních orgánech (kdo organizaci vede).
- Zakládací listiny a stanovy.
- U nadací a ústavů také výroční zprávy.
B. Výroční zprávy
Nejdůležitějším nástrojem transparentnosti je výroční zpráva. Nadace a ústavy jsou povinny výroční zprávu zveřejňovat v rejstříku. Spolky tuto povinnost nemají, ale většina se k ní zavazuje dobrovolně pro zvýšení důvěryhodnosti.
Výroční zpráva musí jasně a přehledně popsat:
- Dosažení cílů NNO v daném roce.
- Použití veřejných prostředků (dotací, grantů).
- Účetní závěrku a přehled hospodaření.
C. Compliance a due diligence
NNO musí zajistit, že jejich činnost splňuje všechna legislativní pravidla (compliance). Musí vést řádné účetnictví, uchovávat dokumentaci o darech a správně spravovat osobní údaje dárců a příjemců pomoci (GDPR). Zvláště u velkých NNO je klíčové pravidelné provádění due diligence k identifikaci a minimalizaci právních rizik.
Právní aspekty charitativní a neziskové činnosti jsou rozsáhlé a vyžadují profesionální přístup. Role notářů, advokátů a účetních s praxí v tomto sektoru je nezbytná. Přísné požadavky na transparentnost, jasné oddělení hospodářské a neziskové činnosti a dodržování dotačních pravidel sice představují administrativní zátěž, ale jsou nezbytnou cenou za důvěru veřejnosti a státu. Pouze organizace, které striktně dodržují zákonné povinnosti, si mohou dlouhodobě udržet statut NNO a legitimitu k získávání veřejných a soukromých prostředků.