Vstupujeme do éry, kdy je udržitelnost neodmyslitelně spjata s obchodní strategií a financováním. Evropská unie zavedla robustní právní rámec, který má za cíl přesměrovat kapitál k udržitelným aktivitám a zajistit transparentnost. Pro české firmy, bez ohledu na velikost, představuje tento trend – známý pod zkratkou ESG (Environmental, Social, Governance) – zásadní právní výzvu, ale i významnou konkurenční příležitost.
1. Jádro Evropské ESG legislativy: Pilíře a cíle
Evropský rámec pro udržitelné finance stojí na třech klíčových pilířích, které se navzájem prolínají a jejichž dopady se v Česku postupně implementují:
A. Nařízení o zveřejňování informací o udržitelnosti v odvětví finančních služeb (SFDR)
(Sustainable Finance Disclosure Regulation, EU 2019/2088)
- Cíl: Zvyšuje transparentnost na straně finančních trhů (banky, investiční fondy, pojišťovny) ohledně toho, jak zohledňují rizika udržitelnosti a jaké jsou dopady jejich investic na udržitelnost (tzv. PAI – Principal Adverse Impacts).
- Dopad na české firmy: I když se SFDR přímo týká finančních institucí, má zásadní nepřímý dopad na nefinanční sektor. Banky a investoři budou stále více požadovat podrobná a ověřitelná ESG data od svých klientů a firem, do kterých investují, aby sami splnili své reportovací povinnosti dle SFDR (zejména pro produkty klasifikované jako „Article 8“ a „Article 9“). Bez relevantních dat tak mohou mít firmy ztížený přístup k financování.
B. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD)
(Corporate Sustainability Reporting Directive, EU 2022/2464)
- Cíl: Zásadně rozšiřuje a zpřísňuje povinnost nefinančního reportingu. Cílem je, aby byly informace o udržitelnosti (ESG) na stejné úrovni jako finanční informace.
- Standardy: Firmy budou reportovat podle jednotných Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS).
- Klíčová změna – Dvojí Materialita (Double Materiality): Reportovat se musí jak dopady činnosti firmy na planetu a lidi (environmentální a sociální hledisko – Impact Materiality), tak i finanční rizika a příležitosti spojené s udržitelností, které ovlivňují hodnotu firmy (např. klimatická rizika – Financial Materiality).
- Implementace v ČR: CSRD se do českého právního řádu zavádí primárně novelou zákona o účetnictví. Povinnost nabíhá postupně:
- Od roku 2024 (za finanční rok 2024, zpráva 2025): Velké společnosti veřejného zájmu (přes 500 zaměstnanců, které již reportovaly dle předchozí NFRD).
- Od roku 2025 (za finanční rok 2025, zpráva 2026): Všechny velké podniky, které splní alespoň dvě ze tří kritérií: přes 250 zaměstnanců, obrat nad 50 mil. EUR, bilanční suma nad 25 mil. EUR.
- Od roku 2026 (za finanční rok 2026, zpráva 2027): Kótované malé a střední podniky (Kótované MSP) s možností odkladu.
C. Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (Taxonomie EU)
(EU Taxonomy Regulation, EU 2020/852)
- Cíl: Poskytuje klasifikační systém (slovník) pro jasné určení toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné („zelené“).
- Kritéria: Činnost je udržitelná, pokud významně přispívá k alespoň jednomu ze šesti environmentálních cílů (např. zmírňování změny klimatu), významně nepoškozuje žádný jiný cíl (princip Do No Significant Harm – DNSH) a dodržuje minimální sociální záruky.
- Dopad na české firmy: Velké firmy (spadající pod CSRD) musí zveřejňovat podíl svých obratů, kapitálových výdajů (CapEx) a provozních výdajů (OpEx) spojených s činnostmi, které jsou v souladu s Taxonomií (tzv. Taxonomy alignment). To má dopad na jejich reputaci, hodnocení a především na podmínky úvěrů, protože finanční sektor Taxonomii používá pro své zelené produkty.
2. Právní a Strategické Dopady na České Firmy
Zavedení ESG regulací v ČR není jen o compliance (dodržování předpisů), ale stává se strategickým imperativvemovlivňujícím klíčové oblasti podnikání:
I. Přístup k Financování a Investicím 💰
- Zelené úvěry a dluhopisy: České banky a finanční instituce (KB, ČSOB, UniCredit atd.) stále více integrují ESG do svého úvěrování. Firmy s vysokým ESG ratingem nebo s Taxonomií-kompatibilními aktivitami mohou získat výhodnější úrokové sazby (tzv. ESG-linked loans nebo green loans).
- Kapitálové trhy: Investoři (včetně penzijních fondů) využívají ESG ratingy jako filtr pro svá investiční rozhodnutí. Nízké ESG skóre nebo nedostatečná transparentnost může vést k odlivu kapitálu a ztrátě atraktivity pro investory.
- Složitá dokumentace: Pro získání udržitelného financování budou muset firmy doložit komplexní údaje o svých environmentálních a sociálních dopadech, což vyžaduje úpravu interních procesů sběru dat a právní dokumentace.
II. Reporting a Transparentnost (CSRD) 📝
- Zajištění dat: Pro velké podniky je reportování dle CSRD a ESRS právně závazné a vyžaduje zavedení robustních systémů pro sběr dat v oblastech jako jsou emise CO2, spotřeba vody, diverzita managementu či due diligence v dodavatelském řetězci.
- Audit a ověřování: Zpráva o udržitelnosti bude muset být auditována nezávislým subjektem (auditorem), což zvyšuje její důvěryhodnost, ale zároveň klade vysoké nároky na věrohodnost a správnost právních i technických podkladů.
- Dopad na dodavatelský řetězec: Velké firmy budou požadovat ESG data i od svých malých a středních dodavatelů a partnerů (tzv. „trickle-down effect“). Tímto způsobem se povinnost reportingu nepřímo šíří i na ty české MSP, které formálně pod CSRD nespadají.
III. Řízení rizik a Greenwashing ⚖️
- Regulace Greenwashingu: Taxonomie a SFDR slouží k omezení tzv. greenwashingu, tedy klamavých tvrzení o ekologičnosti či udržitelnosti. Neopodstatněná či nepravdivá prohlášení o ESG mohou vést k právním sporům, sankcím a značnému reputačnímu poškození (např. za porušení právních předpisů na ochranu spotřebitele a hospodářské soutěže).
- Due Diligence v dodavatelském řetězci (CSDDD): Připravuje se další směrnice – Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD) – která zavede povinnost náležité péče v celém hodnotovém řetězci s ohledem na lidská práva a environmentální dopady. České firmy se tak musí připravit na kontrolu a úpravu smluv s dodavateli.
- Integrace do řízení: ESG rizika (např. rizika spojená s klimatem, sociální rizika) se stávají součástí standardního korporátního řízení (Governance), kde za ně nese odpovědnost management a představenstvo.
3. Výzvy a Příležitosti pro České MSP
Ačkoli se přímá povinnost reportingu dle CSRD týká primárně velkých podniků, české malé a střední podniky (MSP)nesmí zůstat stranou.
Klíčové výzvy:
- Nepřímý tlak: Jak již bylo řečeno, banky a velcí odběratelé budou vyžadovat ESG data. MSP, které nebudou schopny tato data poskytnout, mohou být vyloučeny z lukrativních dodavatelských řetězců nebo získají méně výhodné financování.
- Administrativní zátěž: Přestože se diskutuje o zjednodušení standardů pro MSP (např. Omnibus I), prvotní zavedení systémů pro sběr dat představuje časovou i finanční zátěž.
Strategické příležitosti:
- Konkurenční výhoda: Včasné a transparentní zavedení ESG principů umožňuje MSP odlišit se od konkurence, získat důvěru zákazníků, přilákat talentované zaměstnance a zajistit si dlouhodobé obchodní vztahy s velkými partnery.
- Snazší financování: Prokazatelné udržitelné aktivity usnadňují MSP přístup k zeleným úvěrům a dotacím (např. z Modernizačního fondu nebo Inovačního fondu EU).
- Interní Efektivita: Analýza ESG dat často odhalí provozní neefektivnosti (např. vysoká spotřeba energií či surovin), jejichž odstranění vede k úsporám a zvyšuje odolnost firmy.
Nezbytná Transformace
ESG regulace a udržitelné financování představují pro české firmy největší právní a ekonomickou transformaci od vstupu do EU. Nejedná se o dočasný trend, nýbrž o nový standard podnikání, který je pevně zakotven v evropském právu.
Firmy, které proaktivně integrují ESG do své strategie, investují do sběru dat a transparentního reportingu, nejenže splní právní povinnosti, ale získají i významnou konkurenční výhodu, levnější kapitál a silnější pozici v éře globálních klimatických a sociálních změn. Pasivní přístup naopak hrozí ztrátou tržních příležitostí a vyššími náklady na financování a compliance v budoucnu.