Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, představuje klíčovou součást širší důchodové reformy v České republice a zásadní změnu ve způsobu zabezpečení zaměstnanců vykonávajících rizikové práce. Tento legislativní krok, s účinností od 1. ledna 2026, cílí na poskytnutí dodatečné finanční rezervy pro ty, jejichž profesní život je spojen s vyšší mírou zátěže a rizika.
Základním smyslem zákona je umožnit těmto pracovníkům dřívější odchod z aktivního pracovního života, a to formou tzv. předdůchodu, který má být financován právě z těchto povinných příspěvků. Jde o doplnění systému již zavedeného pro nejrizikovější, 4. kategorii prací, a rozšiřuje tak ochranu i na kategorii 3.
🎯 Hlavní Cíle a Účel Zákona
Zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří má dva hlavní cíle:
- Zlepšení finančního zabezpečení: Vytvořit dodatečný kapitál pro zaměstnance vykonávající rizikové profese (zejména 3. kategorie), který by jim sloužil jako polštář po opuštění aktivní pracovní síly.
- Podpora dřívějšího odchodu do penze: Umožnit těmto zaměstnancům čerpat předdůchod z doplňkového penzijního spoření, a to za podmínek, které jsou benevolentnější než standardní pravidla III. pilíře. Konkrétně se zmírňují časové podmínky pro čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření.
Tato úprava reaguje na skutečnost, že u některých profesí není možné plně očekávat výkon práce až do standardního důchodového věku bez závažného poškození zdraví.
💼 Koho se Zákon Týká: Rizikové Profese
Zákon se vztahuje na zaměstnavatele a zaměstnance, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do 3. kategoriepodle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tato kategorie zahrnuje práce, u kterých nelze vyloučit zvýšené riziko poškození zdraví.
Zejména jde o zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni vybraným rizikovým faktorům, jako jsou:
- Vibrace
- Hluk
- Chemické látky
- Fyzická zátěž
Právo na povinný příspěvek má zaměstnanec vykonávající takovou práci po stanovenou minimální dobu.
💰 Mechanismus Povinného Příspěvku
Povinný příspěvek je definován jako příspěvek na produkt spoření na stáří (III. penzijní pilíř), který za zaměstnance platí zaměstnavatel na základě zákonné povinnosti.
Výše a Výpočet Příspěvku
Výše příspěvku je odstupňována podle počtu odpracovaných směn v rizikové práci za kalendářní měsíc a vypočítává se z hrubé mzdy zaměstnance (vyměřovacího základu):
- 3 až 10 směn v rizikové práci: 3 % z hrubé mzdy zaměstnance.
- 11 a více směn v rizikové práci: 4 % z hrubé mzdy zaměstnance.
Příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Způsob Platby a Splatnost
- Příspěvek je splatný do konce následujícího kalendářního měsíce po skončení rozhodného období (kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec vykonával rizikovou práci).
- Zaměstnavatel má povinnost přispívat na produkt spoření na stáří zaměstnance, typicky na doplňkové penzijní spoření (DPS).
Uplatnění Práva a Informační Povinnost
Zaměstnanec uplatňuje právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele, a to písemně. V oznámení musí uvést:
- Typ produktu spoření na stáří (např. DPS).
- Číslo účtu penzijní společnosti.
- Další nezbytné údaje pro platbu.
Zaměstnavatel má informační povinnost vůči zaměstnanci. Musí ho písemně informovat o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění ještě předtím, než zaměstnanec začne rizikovou práci vykonávat.
🛡️ Produkt Spoření na Stáří a Předdůchod
Pro čerpání povinného příspěvku musí mít zaměstnanec sjednán produkt spoření na stáří, který spadá do tzv. III. pilíře (doplňkové penzijní spoření).
Klíčovou výhodou pro zaměstnance s povinným příspěvkem je usnadnění podmínek pro čerpání předdůchodu:
- Předdůchod: Jde o dávku čerpanou z doplňkového penzijního spoření, která slouží k překlenutí období před dosažením řádného důchodového věku.
- Zrušení časové podmínky: Pro zaměstnance, kterým zaměstnavatel povinně přispívá, se nevyžaduje splnění obecné podmínky, že smlouva o penzijním spoření musí trvat alespoň 10 let (resp. 5 let pro starší smlouvy). Tento příspěvek tedy urychluje možnost čerpání předdůchodu.
- Vlastní prostředky: Příspěvky jdou na soukromý produkt zaměstnance a stávají se jeho vlastními prostředky. O jejich využití (např. na předdůchod) rozhoduje on sám.
⚖️ Komparace s Důchodovou Reformou
Zákon o povinném příspěvku úzce souvisí se širší důchodovou reformou. Zatímco zaměstnanci vykonávající práci ve 4. kategorii rizika získávají možnost odejít do předčasného důchodu o 5 let dříve po splnění podmínky odpracování stanoveného počtu směn (např. 4 400), systém povinného příspěvku pro 3. kategorii nabízí finanční podporu pro předdůchod.
Tento rozdíl je předmětem kritiky některých odborových svazů, které poukazují na to, že navrhované řešení pro 3. kategorii není plně funkční a dostatečné. Výše naspořené částky z povinného příspěvku by totiž pro plné financování 5 let předdůchodu mohla vyžadovat velmi dlouhou dobu spoření (např. desítky let), což nemusí v praxi efektivně řešit náročnou situaci těchto pracovníků.
🚨 Administrativní Náročnost a Výzvy
Zavedení zákona klade zvýšené nároky na administrativu zaměstnavatelů:
- Sledování směn: Zaměstnavatelé musí přesně evidovat počet směn, ve kterých zaměstnanec vykonával rizikovou práci v 3. kategorii pro správné určení procentuální sazby příspěvku.
- Mzdové účetnictví: Integrace nového povinného příspěvku do mzdového účetnictví a jeho pravidelná měsíční úhrada penzijním společnostem.
- Informační povinnost: Zajištění řádné a včasné informovanosti všech dotčených zaměstnanců.
Zákon je navíc kritizován za nedostatečnou provazbu na zákoník práce, což může v praxi způsobovat problémy, zejména v oblasti pracovní doby.
📅 Účinnost a Dopady
Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2026. Pro firmy a zaměstnance vykonávající rizikové práce to znamená:
- Pro zaměstnavatele: Nová, zákonem stanovená finanční a administrativní zátěž. Nutnost úpravy interních systémů pro sledování rizikové práce a výpočet příspěvku.
- Pro zaměstnance: Zajištění dodatečné finanční rezervy na stáří, která urychluje možnost čerpání předdůchodu z III. pilíře a zvyšuje celkové zabezpečení v pozdějším věku.
Zákon o povinném příspěvku je důležitou snahou státu o systémové řešení problematiky náročných profesí a jejich předčasného opotřebení, byť s určitými implementačními a koncepčními otazníky, které bude muset praxe v následujících letech zodpovědět.