
Období 80. let 20. století představuje v historii Československa poslední kapitolu využívání trestu smrti před jeho definitivním zrušením v roce 1990. Zatímco v 50. letech sloužil trest smrti primárně jako nástroj politické perzekuce a justičních vražd, v 80. letech byl aplikován výhradně na ty nejobzvláštější a nejbrutálnější kriminální činy, zejména na vícenásobné a bestiální vraždy.
Přestože se Československo na konci 80. let snažilo částečně přiblížit evropským trendům v oblasti lidských práv, absolutní trest zůstával součástí právního řádu až do pádu komunistického režimu a následné Listiny základních práv a svobod.
Právní Rámec Trestu Smrti v 80. Letech
V 80. letech se trest smrti v ČSSR řídil Trestním zákonem z roku 1961 (Zákon č. 140/1961 Sb.). Trest smrti byl definován jako výjimečný trest a mohl být uložen pouze za:
- Trestné činy s největší společenskou nebezpečností: Především § 219 (Vražda), pokud byla spáchána zvláště zavrženíhodným způsobem (např. surovým, s rozmyslem, ziskuchtivě) nebo na více osobách.
- Válečné a výjimečné trestné činy: Většinou se jednalo o teoretickou možnost uplatnění u velezrady nebo teroru, ale v praxi 80. let se ukládání trestu smrti omezilo téměř výhradně na kriminální vraždy.
Trest smrti se vykonával oběšením (metoda short drop) v prostorách věznic, kde probíhala popraviště – v Česku to byla Pankrác (Praha) a na Slovensku Bratislava.
Statistika a Trend 80. Let
Přesné a kompletní statistiky pro celé desetiletí (1980–1989) jsou součástí rozsáhlých historických dokumentů, ale z dostupných údajů vyplývá, že v 80. letech došlo k výraznému poklesu počtu poprav ve srovnání s předchozími obdobími, zejména po Milostném prohlášení prezidenta Gustáva Husáka z roku 1982.
Období | Počet poprav (přibližně) | Poznámka |
1945–1989 | cca 1217 | Celkem za existenci ČSR/ČSSR. |
50. léta | Cca 240 (převážně politické) | Vrchol komunistického zneužití trestu. |
80. léta | Řádově nízké desítky | Zaměření na nejhorší kriminální vraždy. |
Charakteristické pro toto období bylo:
- Zesílená role Prezidenta republiky: Každý rozsudek smrti podléhal řízení o milost u Prezidenta, který mohl trest změnit na doživotí.
- Přísnost soudů: Soudy ukládaly trest smrti jen v případech extrémní brutality, což odráželo dobovou snahu prezentovat právní systém jako přísný, ale spravedlivý (zejména v kontextu kriminálního práva).
Poslední Popravení a Případy z Konce Režimu
Největší historický význam mají případy z úplného konce období, protože ukazují na přetrvávající existenci absolutního trestu až do sametové revoluce.
1. Vladimír Lulek (Poslední poprava v České části ČSSR)
- Datum popravy: 2. února 1989, Věznice Pankrác (Praha).
- Zločin: V prosinci 1986 v Předměřicích nad Labem, v opilosti, brutálně ubodal svou manželku a čtyři nezletilé děti (ve věku 18 měsíců až 10 let) a zranil i sousedku, která se snažila zasáhnout.
- Charakteristika: Zločin byl mimořádně brutální a spáchaný na bezbranných obětech, což naplnilo znaky zvláště zavrženíhodného způsobu vraždy. I přes snahy o revizi a žádosti o milost byl rozsudek vykonán.
2. Štefan Svitek (Poslední poprava v celém Československu)
- Datum popravy: 8. června 1989, Věznice Bratislava.
- Zločin: Recidivista, který v roce 1987 ve Vinici na Slovensku brutálně ubil sekerou svou těhotnou manželku a obě dcery.
- Charakteristika: Svitek je zapsán do historie jako poslední popravená osoba v Československu. Jeho poprava se uskutečnila pouhých pět měsíců před pádem režimu.
3. Zdeněk Vocásek (Poslední rozsudek, nevykonaný)
- Osud: Poslední rozsudek trestu smrti v Československu byl vynesen krátce před listopadem 1989, pravděpodobně nad Zdeňkem Vocáskem za vraždu jedenáctileté dívky.
- Zrušení trestu: Jeho poprava již nebyla vykonána. V květnu 1990 Federální shromáždění trest smrti zrušilo a všechny dosud nevykonané rozsudky (včetně Vocáskova) byly změněny na doživotní vězení.
Zrušení Trestu Smrti v roce 1990
K definitivnímu zrušení absolutního trestu v Československu došlo krátce po Sametové revoluci v rámci snahy o demokratizaci a humanizaci právního systému.
- 2. května 1990: Federální shromáždění schválilo novelu Trestního zákona, která zrušila trest smrti a nahradila jej trestem odnětí svobody na doživotí.
- 1. července 1990: Změna vstoupila v platnost.
- 1991: Zákaz trestu smrti byl zakotven na ústavní úrovni v Listině základních práv a svobod (článek 6, odstavec 3): „Nikdo nesmí být zbaven života. Trest smrti se nepřipouští.“
Zrušení trestu smrti bylo jedním z prvních legislativních kroků nové demokratické éry, který symbolizoval návrat Československa k rodině civilizovaných a demokratických států. Případy Lulka a Svitka tak zůstávají mementem brutální éry, která se uzavřela až s koncem totality.