Trestní právo je základním pilířem každého právního státu. Jeho účelem je chránit společnost před nežádoucím jednáním a zajistit spravedlivé potrestání pachatelů. Zatímco u fyzických osob je koncepce viny a odpovědnosti historicky pevně ukotvená, zavedení trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO) představuje relativně nový a komplexní právní institut, který zásadně mění pohled na to, kdo může nést trestní důsledky.
Koncepce viny a odpovědnosti fyzických osob
Základem trestního práva je princip subjektivní odpovědnosti (neboli odpovědnosti za zavinění). Trestní právo historicky trvalo na tom, že trest může být uložen pouze tomu, kdo spáchal trestný čin zaviněně, tedy buď úmyslně, nebo z nedbalosti.
1. Zavinění jako klíčový prvek
Konstitutivním prvkem každého trestného činu je zavinění, které se dělí na dvě základní formy:
- Úmysl: Pachatel věděl, že svým jednáním poruší nebo ohrozí zájem chráněný trestním zákonem, a buď to chtěl(úmysl přímý – dolus directus), nebo s tím byl pro případ, že to nastane, srozuměn (úmysl eventuální – dolus eventualis).
- Nedbalost: Pachatel buď věděl, že může ohrozit nebo porušit zájem chráněný trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že se tak nestane (nedbalost vědomá), nebo to nevěděl, ač to vědět měl a mohl(nedbalost nevědomá).
2. Koncepce viny
Pojem vina v trestním právu je širší než pouhé zavinění. Vina je komplexní právní kategorií, která zahrnuje:
- Zavinění (úmysl nebo nedbalost).
- Příčetnost (schopnost pachatele rozpoznat protiprávnost svého jednání a ovládat ho).
- Věk (minimální věk pro trestní odpovědnost).
- Absence okolností vylučujících protiprávnost (např. nutná obrana nebo krajní nouze, které čin činí beztrestným).
Pouze shledání viny opravňuje soud k uložení trestu. Tato koncepce je tradiční a vychází z předpokladu, že trest má mít odstrašující i retributivní (zaslouženou) funkci.
Trestní odpovědnost právnických osob (TOPO)
Zatímco fyzické osoby mají vůli, vědomí a psychiku, u právnických osob tyto atributy chybí. Přesto se moderní trestní právo muselo vyrovnat s faktem, že závažné ekonomické, finanční a environmentální trestné činy jsou často páchány právě prostřednictvím komplexních korporátních struktur.
Historický zlom: Societas delinquere non potest ❌
Po staletí platila v kontinentálním právu zásada „societas delinquere non potest“ (společenství nemůže páchat trestné činy). Předpokládalo se, že trestné činy mohou páchat pouze lidé – fyzické osoby, a právnická osoba může být postižena maximálně v rámci správního či občanského práva.
Tato zásada však přestala být udržitelná. V České republice byla definitivně opuštěna přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (ZTOPO), a to v souladu s trendem většiny západních zemí.
1. Model trestní odpovědnosti právnických osob
Český ZTOPO uplatňuje tzv. adaptační model (nebo také model přičitatelnosti), kdy se trestná činnost určité fyzické osoby v rámci organizace přičítá (adaptuje) právnické osobě.
Trestní odpovědnost právnické osoby vzniká, jestliže:
- Trestný čin byl spáchán v zájmu právnické osoby nebo v rámci její činnosti.
- Trestný čin spáchala tzv. určená fyzická osoba (člen statutárního orgánu, zaměstnanec ve vedoucí pozici, nebo kdokoli, kdo rozhoduje za firmu).
- Trestný čin byl spáchán opomenutím dozoru (např. selháním kontrolních mechanismů v managementu).
💡 Právnická osoba sice nemá zavinění v psychologickém smyslu (úmysl, nedbalost), ale nese odpovědnost za svou organizační vinu – tedy za to, že vytvořila (nebo tolerovala) prostředí, které trestný čin umožnilo, ne-li přímo motivovalo.
2. Koncepce viny právnické osoby (Organizační vina)
Vina právnické osoby se tedy zakládá na kombinaci jednání fyzické osoby a selhání korporátní struktury:
- Přičitatelnost jednání: Jednání fyzické osoby je považováno za jednání korporace.
- Korektivní selhání (Organizační vina): Samotný trestní postih právnické osoby odráží selhání jejího managementu nebo vnitřních kontrolních a compliance systémů. Předpokládá se, že kdyby korporace zavedla a dodržovala náležité kontrolní mechanismy, trestnému činu by předešla.
3. Exkulpace (Vyloučení odpovědnosti)
Právnická osoba má možnost se odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila. Typicky se jedná o:
- Existence a funkčnost compliance programů.
- Pravidelná školení a kontrola zaměstnanců.
- Včasné odhalení a náprava pochybení.
Zákon tak korporace motivuje k preventivnímu a etickému chování.
Tresty a sankce pro právnické osoby
Zatímco fyzické osoby čelí trestům jako odnětí svobody, pro právnické osoby se uplatňují specifické sankce, které dopadají na jejich ekonomickou existenci a pověst.
| Trest | Popis |
| Zrušení právnické osoby | Nejzávažnější trest; faktická likvidace společnosti (pouze u nejvážnějších činů). |
| Zákaz činnosti | Zákaz vykonávat určité povolání, obor či profesi (např. zákaz poskytovat finanční poradenství). |
| Peněžitý trest | Nejčastější trest; může dosáhnout vysokých částek (až desítky milionů Kč), vyměřuje se v denních sazbách. |
| Proprava majetku | Odejmutí majetku, který byl získán trestnou činností. |
| Zveřejnění rozsudku | Povinnost zveřejnit odsuzující rozsudek (silný dopad na reputaci). |
| Zákaz přijímání dotací a veřejných zakázek | Odříznutí od vládních, evropských nebo regionálních finančních zdrojů. |
Trestní odpovědnost právnických osob představuje moderní, ale nezbytnou odpověď na kriminalitu 21. století. Tím, že umožňuje trestat subjekty s obrovským ekonomickým vlivem, napomáhá obnově spravedlnosti a udržuje rovnováhu v právním řádu.
Zatímco tradiční koncepce viny u fyzických osob se opírá o psychologické zavinění (úmysl/nedbalost), vina právnické osoby je založena na organizačním selhání (defektní vnitřní systémy). TOPO tak efektivně doplňuje stávající trestněprávní aparát a nutí korporace k aktivní prevenci trestné činnosti. ZTOPO se stal klíčovým nástrojem pro boj s korupcí a závažnou hospodářskou kriminalitou.