Digitalizace, která proměnila bankovnictví, obchod a komunikaci, se v posledních letech pevně usazuje i v jedné z nejkonzervativnějších oblastí – v justici. Moderní technologie přestávají být pouhým doplňkem a stávají se klíčovým nástrojem, který zásadně mění tvář soudních síní. Hlavním cílem je zrychlení, zefektivnění a zpřístupnění spravedlnosti pro všechny. Role videokonferencí a elektronických spisů je v tomto procesu naprosto stěžejní.
Elektronický spis: Konec papírových stohů a byrokracie
Základem moderní justice je přechod od archaického listinného spisu k elektronickému spisu (eSpisu). V České republice se tento proces zintenzivnil, ačkoliv v některých oblastech – například v insolvenčním řízení (systém ISIR) – je již zaveden po delší dobu.
Klíčové přínosy eSpisu:
- Okamžitá dostupnost: Soudce, asistent, advokát i účastník řízení mají přístup k dokumentům prakticky okamžitě a z jakéhokoli místa (při splnění bezpečnostních a procesních podmínek). Odpadá tak zdlouhavé fyzické přenášení a zakládání dokumentů.
- Efektivita práce: Snižuje se administrativní zátěž. Automatizované procesy usnadňují evidování dat, generování opakujících se úkonů a vyhledávání. Soudní úředníci a soudci se mohou více soustředit na meritum věci.
- Transparentnost a dohled: Elektronický spis umožňuje snadnější a kontrolovanější nahlížení do dokumentů. Všechny změny a přístupy k dokumentům jsou digitálně zaznamenány, což zvyšuje transparentnost a důvěryhodnost procesu.
- Úspora nákladů a prostoru: Eliminace spotřeby papíru, tisku a potřeby rozsáhlých spisoven šetří finance i životní prostředí.
Zavedení plně funkčního eSpisu je sice technicky i organizačně náročné, ale představuje nezbytný předpoklad pro další, pokročilejší digitalizaci justice.
Videokonference: Justice bez bariér a cestování
Využívání videokonferenčních technologií v soudních síních je jedním z nejviditelnějších a nejrychleji se šířících trendů. Původně využívané primárně pro mezinárodní justiční spolupráci a výslechy z ciziny, se během pandemických krizí staly standardním nástrojem i v rámci vnitrostátního řízení.
Kdy a jak se videokonference využívají:
- Výslech svědků a obětí: Umožňuje vyslechnout svědky (nebo oběti trestných činů) ze vzdáleného, bezpečného a komfortního prostředí (např. v policejní stanici, ve věznici nebo z domova), aniž by museli čelit obžalovanému nebo podstupovat náročné cestování.
- Mezinárodní spolupráce: Rapidně zrychluje a zlevňuje procesy v přeshraničních řízeních, kdy odpadá nutnost drahých a časově náročných cest soudců, státních zástupců a obhájců.
- Úspora času a nákladů: Snižují se cestovní náklady účastníků, obhájců a soudního aparátu. Zvyšuje se efektivita, neboť odpadá čekání na dopravu a zdržení.
Je však klíčové, aby bylo zajištěno dodržování procesních záruk. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) zdůrazňuje, že ačkoliv videokonference nejsou v rozporu s právem na spravedlivý proces, musí být splněny požadavky na záruku řádného procesu, zejména pokud jde o možnost obžalovaného účinně komunikovat se svým obhájcem a sledovat průběh jednání.
Další pilíře digitální transformace
Digitalizace justice zdaleka nekončí u spisů a videokonferencí. Mezi další moderní technologie, které mění fungování soudnictví, patří:
- Audiozáznam a automatický přepis jednání: Zavedení kvalitního nahrávání zvukového záznamu ze soudního jednání a jeho následný automatický přepis na text výrazně zrychluje a zpřesňuje tvorbu soudních protokolů. Odpadá tak nutnost ručního psaní protokolu v průběhu jednání, což zvyšuje transparentnost a soustředěnost soudce.
- Anonymizátor a centrální databáze rozhodnutí: Technologické nástroje, které automaticky anonymizují citlivé osobní údaje v soudních rozhodnutích, otevírají cestu ke kompletnímu zveřejňování judikatury. To je klíčové pro naplnění práva na informace, zajištění předvídatelnosti rozhodování a sjednocování právní praxe mezi soudy nižších stupňů.
- Umělá inteligence (AI): V budoucnu se očekává, že AI pomůže s pokročilou analýzou dokumentů, vyhledáváním relevantní judikatury, nebo dokonce s částečnou automatizací rutinních administrativních úkonů. V České republice již vzniklo Centrum pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici (CendAI), které se zabývá etickými a bezpečnostními aspekty AI, například v souvislosti s rizikem tzv. deepfakes při dokazování.
Výzvy a budoucí směřování
Přestože moderní technologie slibují rychlejší, levnější a transparentnější justici, čelí zavádění e-justice několika zásadním výzvám:
- Kybernetická bezpečnost: S nárůstem digitálních dat roste i riziko kybernetických útoků. Zajištění bezpečnosti justiční sítě a ochrany citlivých informací je absolutní prioritou.
- Interoperabilita systémů: Je nutné zajistit, aby různé resortní systémy (justice, policie, vězeňská služba, advokacie) spolu dokázaly efektivně a bezpečně komunikovat.
- Lidský faktor a vzdělávání: Modernizace vyžaduje kontinuální vzdělávání soudců, úředníků i advokátů v používání nových technologií a změnu zažitých pracovních postupů.
Digitalizace justice není pouhým technickým projektem; je to strategická transformace, která má za cíl posílit důvěru občanů ve stát a zajistit, že právo na spravedlivý proces bude naplňováno s efektivitou a rychlostí 21. století. Cesta k plně digitální justici je sice dlouhá a komplexní, ale její přínosy – rychlejší rozhodování, nižší náklady a vyšší transparentnost – jsou pro moderní demokratickou společnost nepostradatelné.