Kauza, která se týká praktik v některých provozovnách řetězce KFC v České republice – především údajného falšování trvanlivosti masa, přelepování etiket a prodeje masa po datu spotřeby – vyvolala značné pozdvižení veřejnosti. Vzhledem k závažnosti obvinění, která se dotýkají veřejného zdraví a základních práv spotřebitelů, je otázka, zda tato kauza může mít právní dohru, zcela na místě.
Odpověď zní: Ano, je vysoce pravděpodobné, že tato kauza bude mít právní dohru, a to hned v několika rovinách českého právního řádu.
I. Správněprávní odpovědnost (Státní zemědělská a potravinářská inspekce – SZPI)
První a nejpravděpodobnější právní dohra nastává na úrovni správního práva a dohledu nad potravinami.
1. Porušení potravinového práva
- Manipulace s trvanlivostí a prodej prošlého masa: Toto je přímé porušení Nařízení EU a českého zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Vystavování, skladování a prodej potravin, u nichž uplynula lhůta použitelnosti, je závažným správním deliktem.
- Nehygienické postupy: Pokud by se prokázalo, že zaměstnanci pracují s masem, které již zapáchá, nebo že se v provozovně nedodržují hygienická pravidla (včetně práce nemocných zaměstnanců v gastroprovozu), jedná se o porušení hygienických předpisů.
2. Sankce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v takových případech provádí kontroly na místě. Ačkoliv se dle dostupných informací inspektoři při kontrolách mohou držet pouze faktů zjištěných přímo na místě (a např. kamerové záznamy či starší etikety jsou často nedostupné), samotné zjištění nevyhovujícího stavu může vést k vysokým pokutám. Pokuty se mohou pohybovat v řádech statísíců až milionů korun, a to jak pro provozovatele restaurace, tak pro právnickou osobu (provozovatele řetězce AmRest). V krajním případě může dojít i k dočasnému uzavření provozovny.
II. Trestněprávní odpovědnost (Policie ČR a státní zastupitelství)
Nejzávažnější rovina dohledání v této kauze je trestní odpovědnost. Trestní stíhání by se netýkalo běžných zaměstnanců, ale především osob s rozhodovacími pravomocemi – manažerů poboček, oblastních manažerů nebo i vyššího managementu, pokud by se prokázal systémový pokyn shora.
1. Potenciální trestné činy
- Ohrožování zdraví závadnými potravinami (dle § 298 trestního zákoníku): K naplnění tohoto trestného činu může dojít, pokud pachatel uvede do oběhu potraviny, které jsou závadné, a tím ohrozí zdraví lidí. Prodej prošlého masa a manipulace s trvanlivostí by mohly být vnímány jako jednání směřující k tomuto ohrožení, zejména pokud by došlo k hromadným otravám či jinému poškození zdraví spotřebitelů.
- Podvod (dle § 209 trestního zákoníku): Falšování trvanlivosti a prodej nekvalitního zboží jako plnohodnotného může být vnímáno jako podvodné jednání vůči spotřebitelům, při kterém pachatel úmyslně sebe nebo jiného obohatí na úkor poškozeného (zákazníka).
Trestní řízení je zahájeno na základě trestního oznámení a vyžaduje prokázání úmyslu a zavinění. Pokud by se jednalo o systémovou praxi nařízenou vedením s cílem minimalizovat ztráty (odpisy), šance na trestní stíhání by byla vyšší.
III. Občanskoprávní odpovědnost a nároky spotřebitelů
Právní dohra může přijít i ze strany poškozených spotřebitelů.
1. Náhrada škody a nemajetkové újmy
Spotřebitelé, kteří by v důsledku konzumace prošlých či závadných potravin onemocněli, mají právo na:
- Náhradu škody: Například úhradu nákladů na léčbu, ušlého zisku (pokud kvůli nemoci nemohli pracovat) apod.
- Náhradu nemajetkové újmy: Ta by se týkala bolesti, ztížení společenského uplatnění (v případě dlouhodobých následků) nebo jiné újmy na zdraví.
2. Hromadné žaloby (skupinové řízení)
I když české právo nemá plnohodnotný institut hromadné žaloby jako v USA, v případě velkého počtu poškozených by mohlo dojít k podávání jednotlivých žalob nebo k využití skupinového řízení (které má být zavedeno do českého práva). Kauza KFC je typickým příkladem situace, kdy by poškození spotřebitelé mohli koordinovaně uplatňovat své nároky.
IV. Pracovněprávní důsledky (Odpovědnost zaměstnavatele)
Obvinění se dotýkají i pracovních podmínek (nucení nemocných do práce, tlak na prodávání prošlého zboží).
- Oblastní inspektorát práce: Může provádět kontroly dodržování pracovněprávních předpisů (např. v oblasti BOZP nebo dodržování pracovní doby) a ukládat pokuty za porušení práv zaměstnanců.
- Ochrana oznamovatelů (Whistleblowing): Zaměstnanci, kteří praktiky odhalili, by měli být chráněni před odvetou zaměstnavatele na základě zákona o ochraně oznamovatelů.
Závěr o kauze KFC
Kauza KFC daleko přesahuje pouhé pochybení jedné pobočky. Svědectví naznačují systémové a dlouhodobé praktiky s cílem snížit náklady na úkor kvality a zdraví zákazníků. Tato zjištění jsou dostatečným důvodem pro zahájení řady právních kroků, od vysokých správních pokut přes potenciální trestní stíhání vedoucích pracovníků až po občanskoprávní nároky poškozených zákazníků. Výsledek závisí na tom, jak důkladné a průkazné budou kontroly SZPI a následné vyšetřování Policie ČR.